Malé střípky
Kdysi jsme prodávali rodinný dům. To s sebou neslo i řadu návštěv, mimo jiné i u jedné slečny, bydlící na Rybářské ulici poblíž výstaviště. Krásná neznámá nám otevřela překvapivě celá nahá, aniž by pociťovala sebemenší rozpaky. Hned se mi v kalhotách postavil, leč tentokrát jsem si musel nechat zajít chuť - doprovázel jsem totiž svoji matku, jinak majitelku domu...
Jednou jsem zase byl u své někdejší holky až do rána, a zatímco ona už vstala a chystala něco na zub, zazvonila její dobrá kamarádka. U mně jde to ranní probouzení poněkud ztuha, slyšel jsem nějaké hlasy z kuchyňky a dostal náramnou žízeň. No není divu, léto už běželo naplno, těch 30 stupňů bylo už od rána a tak jsem vstal, jak jsem byl celý nahý z postele a rovnou se šel napít.
"No ahoj Majko," pozdravil jsem jakoby nic tu druhou a obrátil se na svoji: "Nalij mi taky trochu čaje, prosím tě..." Usedl jsem ke stolu a ještě napůl klimbal, když mi došlo proč Majka zírá s vytřeštěnýma očima. "No co, nahýho chlapa jsi přece už viděla, ne?" zasmál jsem se a se mnou i ty dvě. Zůstal jsem samozřejmě tak jak jsem byl, až do konce snídaně, jen moje skryté přání - abychom se svlékli všichni - zůstalo nenaplněno. Ale později, až jsem se s bejvalkou rozešel, mi Majka udělala malý striptýzek sama...přece jen!
"Je to všechno?" zeptala se mě pokladní středních let v mamutí drogerii, když namarkovala obrovskou hromadu kondomů všech barev, tvarů a druhů v mém košíku. "To je snad málo?" podivil jsem se. "S tím si budu užívat nejmíň půl roku!" vylétlo ze mně ani nevím jak.
Od té doby kupuji ono zboží raději v supermarketech, vždycky tak dvě tři krabičky a k tomu sedmičku kvalitního červeného. Vybírám si přitom pokladny s mladými holkami, s oblibou na ně spiklenecky mrknu a řeknu: "To mám život, viďte slečno! Takový nákup dělám ze všech nejradši..."
Šel jsem v nemocenské na rentgen plic a byl už hotov, když jsem zaslechl jak sestra opakovaně volá dalšího pána. Nějak automaticky jsem vzal za kliku vedlejší kóje, které sloužily ke svlékání a oblékání pacientů s vědomím, že zevnitř se nedají otevřít - to aby se pacient omylem neocitl v záři škodlivých paprsků, kdyby vystoupil z kóje dříve než by měl. Otevřu dveře a povídám, "Už vás volají," ale místo pána se na mě zde dívají pěkné dvojky, holá prsa jedné pacientky. Zakoktal jsem omluvu, a pak při čekání na výsledky jsme po sobě jen po očku pokukovali...
Jdu takhle kolem kterési střední školy a holka z postávající skupinky adolescentů obého pohlaví na mě znenadání pokřikne: "Ahoj taťko!" Zarazil jsem se, když jsem si uvědomil že tím asi myslela mě a cosi mě napadlo. Kousek jsem se vrátil, stoupnul si rovnou před dívčinou a pravil: "To se mýlíš, holčičko! Nemůžu být tvůj taťka, neboť já si vždycky dával pozor a prcal přes gumu - i tvoji mámu... Ale jestli nevěříš, támhle kousek bydlím a tak tě můžužu vzít nahoru a uvidíš, jak tě tam vymrdám, až uslyšíš zpívat andělíčky!"
A nechal jsem zkoprnělé adolescenty stát s otevřenýma hubama.