Nu což, oslavil jsem nedávno dost kulaté výročí, ale muži přece nestárnou...jen jaksi zrají.
A možná - někdy - i dětinští.
Budete se smát, ale onehdy se mi toto stalo.
Vyjdouc v knihovně z výtahu, otevřel jsem dveře do studovny a podržel je mladé slečně, kráčející krokem laňky za mnou. Za ono gesto gentlemana, jenž mi už dávno přešlo do krve, mě obdařila překrásným úsměvem... A věřte či ne, cítil jsem se v tento okamžik lépe, nežli bych se s dotyčnou vyspal!

Ale po zamyšlení se nad tím, mi to až tak divné nepřišlo. Třebaže počet mých postelových partnerek se pomalu dodýká třech stovek...kolik z nich se na mě vlastně upřímně usmálo? Jak málo je lásky a jak hodně sexu? Jen nezáviďte vy mladí. Budete-li mít X let den co den samou šunku, budete až zoufale toužit po obyčejném chlebu s máslem. To si pište.

I když jsem poznal všechny myslitelné typy žen, jen vyjímečně mi daly okusit pocit, že jim na mě záleží a že mi chtějí vytvořit domov, tedy místo o kterém budu vědět že mě na něm někdo očekává a těší se až přijdu.

Tohle se mi v životě nepovedlo.

Někdo by jistě mohl říci: On je dítě štěstěny, vsadí si a hned vyhraje, ukáže prsem na hezkou holku a hned se mu svlíkne... Ona to je a není pravda. Jak ve hrách a loteriích, tak v lásce sbírám vlastně jen malé ceny. Ano, vyhrávám, ale ne jackpoty.

Navíc, jak ubíhá čas, stále častěji musím za potěšení s druhým pohlavím platit. To by nebyl až takový problém, horší je ta jistá odosobněnost transakcí. Holka je se mnou kvůli penězům, nemívá chuť si to také užít, celé sbližování je urychlené a jedná se vlastně o mechanický proces. Prostě; nějak se domluvíme co budu chtít, zazvoním na privátě, holka (nejčastěji studentka která to má coby brigádu) otevře, krátké představení, pak svléknout a sprcha, následně vejdu do pokoje a tam najdu holku už zpravidla nahou!

Žádné dobývání, žádné napětí, žádná milostná hra, která - a to si přiznejme pánové - je tak skvělá proto že její výsledek není předem zaručen! Prostě, je lepší nevědět odpověď na tu klíčovou otázku: Dá mi, či nedá? A právě tohle nám vlévá novou krev do žil, tohle nás motivuje ke snažení se o vítězství ve věčném souboji samců!

Jenže to ne, prostě mi na požádání roztáhne nohy, na požádání vzdychá, na požádání...všechno co jste si zaplatili. Hm, někdy až nuda.

A víte, na co jsem byl zvyklý já?

Vždy mě na ženách lákalo ono záhadné tajemství, v jehož tajení jsou ony pravé mistryně... Odhalovat jejich nejskrytější půvaby, čímž jsem také plnil jejich nejniternější přání, promptně a rád.

Rád ženy přirovnávám ke květinám: vždyť stejně jako ony, se přede mnou rozvíjely do všech tvarů, barev, chutí a vůní... A v tom je právě onen rozdíl mezi mnou a ostatními, ne tak úspěšnými. Vždy jsem si ženu dovedl náležitě vychutnat, asi tak jako pravý znalec vína, před kterým se pohár rozvine v tu nejpestřejší paletu barev, chutí a vůní... A se vždy novou chutí se pak ponořím do jejich hlubin!

Ale ženy se mi za to dodnes odměňují, naučil jsem se správnému chování se k nim, aniž bych pokaždé očekával nějakou intimní odměnu.

I zde - jako všude v životě - platí: co dáváš, to také dostáváš.

Stalo se vám to asi taky.
Tedy - pokud jste muž a zkoušel jste štěstí v inzerci podobného ražení.
Rozhodíte inzeráty po všech známých serverech, nabízíte modré z nebe...a nic! Tak dumáte, kde se stala chyba. Přepracujete znění inzerátů, znova je tam umístíte, obrníte se veškerou možnou trpělivostí - a zase nic!

Přiznám se, že i já v době boomu těchto portálů zkusil své štěstí. Celkem jsem inzeroval na 10 webových seznamkách a navíc(!) jsem odpověděl na více nežli 100 nabídek od žen, co samy inzerovaly.

Výsledek
Obdržel jsem celkem 8 (slovy osm) reakcí, z toho byla:
1x pohoršená
3x nezájem, omyl
2x přestala odpovídat
2x šlo o prostitutku

Nedobral jsem se tak za několik týdnů úsilí k ŽÁDNÉ schůzce. I když jsem si vědom rozdílnosti v mužském a ženském chování, přesto mě takový chabý výsledek překvapil. Rozhodl jsem se tedy obrátit kartu a zkusit to z opačné strany.
(Je to věc stará již několik let, a tak mě prosím nespojujte s aktuálními inzerentkami!)
Založil jsem falešný profil jako žena. Prsatá blondýnka okolo třiceti, znechucená manželem a s chutí dohnat co se dá; to pro umocnění.
A nyní jsem byl překvapen podruhé.

4 reakce se objevily už do 1 hodiny po podání inzerátů!
45 reakcí bylo během prvních 72 hod
712 reakcí během prvního týdne od podání !!!

A teď jsem sednul a pokusil se všechno vytřídit. Po vyřazení omylů a duplo odpovědí mi zůstalo cca 700 odpovědí, z toho: 5x šlo o páry, 1x o 2 muže spolu, zbylých 694 pak tvořili samotní muži. Pouze jediný byl velmi dlouhý a podrobně popisoval, co dotyčný hodlá s dámou v posteli provádět - navíc bylo přiloženo foto celé postavy.
Dále jsem již maily nesledoval, pro únavu z takového množství. Jen podotknu, že "žena" podala jen poloviční počet inzerátů.

Celý výsledek lze tedy lakonicky označit jako 700:0, v náš neprospěch, pánové.
Nevím kterému z nich by dala skutečná inzerentka přednost, ale musí nám být jasné, že neobšťastní všech 700, ani kdyby sama chtěla. Šance najít touto metodou "báječnou milenku" je tedy takřka nulová a nestojí zato se snažit jít touhle cestou.
To říkám já.
A proto budu i nadále postupovat klasickou a pro mně osvědčenou cestou osobních kontaktů, ať už ve společnosti nebo nověji na brněnských privátech.

Tak jsem si konečně splnil vytoužený cíl: mít dvě holky naráz!
Ačkoliv jsem už párkrát byl na švédské trojce (2 kluci + holka), tak přemluvit naráz dvě ženské se mi nikdy nepodařilo. A mimochodem, tomuhle se říká pro změnu ruská trojka, někdy se to zaměňuje.
Po zmapování situace mi vyšlo, že v Brně inzeruje stabilně šest dvojic, z nich jen jedna jsou mladé a ty dělají v klubu, takže cena bude nejspíš horentní. Ty ostatní jsou už všechno dámy po třicítce, které nabízejí akci jako lesbi-show, s pozdějším připojením. To mi vyhovuje, říkám si, nejprve trocha čumendy. Zatím jsem to viděl jen ve filmech a to není stejné jako live show. Navíc starší už si to jistě dovedou vychutnat.
Abych však řekl pravdu, ceny kolem dvou tisíc za hodinu se mi zdají přece jen přemrštěné, a tak jsem zavolal na to jediné číslo, které uvádělo: Ceny domluvou. Úplně znění inzerátu bylo asi takovéto: 2 zralé ženy nabízejí lesbické hrátky s připojením, Petra a Pavla 38 let/165 cm/65 kg, prsa 3 + 5. Po obligátní rezervaci 2 dny dopředu (aby tam čekaly obě) mě napadlo, že to vychází na pátek 8.března, kdy se slavívalo MDŽ. Pochopitelně jsem už v předstihu sháněl v okolí (privát je na Bayerově poblíž Lidlu) kytky, v tomto případě hned dvě, aby se děvčata nehádala...
Po prozvonění mi hodily dolů z nejvyššího patra klíč a mohl jsem vyjet výtahem.
Při seznámení jsem je potěšil kytkami a pusou na přivítanou. Třebaže mi řekly která je Pavla a která Petra, hned jsem to zase zapomněl jak je u mě bohužel zvykem. Byly obě již v župáncích, což mě trošinku zklamalo, neboť jsem se těšil na striptýzek. Ale nešť. Pak jsem si je prohlédl, odbarvená blondýnka je vyšší, tak 168, s prsy řekl bych velikost 4. Tmavovláska menší, někdo by řekl tlustá ale já se přidržím raději termínu plnoštíhlá s dobrými dvojkami, je možná o nějaký ten roček mladší. Rychle jsem je otipoval, u bloncky věk nejspíš souhlasí, jen bylo patrno - z mých zkušeností - že jde o kuřačku, která se nevyhýbá ani sem tam nějakému tomu panáku. Ne, určitě z ní nic cítit nebylo, jen byla takovým tím světským typem. (Nic proti ničemu.) Ta druhá bude spíš orálně fixovaná, podle postavy, tohle máme společné, říkal jsem si. Při krátkém rozhovoru jsme si ujasnili co chceme a nechceme; podařilo se mi usmlouvat z původně navrhované ceny 2.000 výraznou slevu, ale neřeknu kolik přesně. To kdyby je někdo navštívil po mě a odvolával se na to - jen se chlapci snažte sami! Navíc, těžko říct jestli tu víc zapracoval můj osobní šarm anebo onen svátek všech žen světa, možná obojí a taková kombinace může nastat beztak jen 1x za rok.
Dobrá, dohodnuto, i když s ohledem že v bytě ženy nejsou samy, zkracujeme původní hodinu na 3/4. Balíček bankovek strkám jako do kasičky mezi prsa té, co je má větší. Klasika, co?
Koupelna čistá, stejně tak vana a ručníky vyprané a pěkně srovnané do komínků. Vracím se do pokoje a žádám více světla, takže se rozsvítí lustr. Mám se přece nárok dívat. A začínáme. Holky se vášnivě líbají, hrají si s prsy té druhé. Svlékají župánky které od nich beru a položím do křesla. Pak se jemně vylizují, prstíky rejdí na poštěváčkách. Polohují se tak, abych lépe viděl a já koukám ze všech stran. Začíná mě to vzrušovat... Nejsou při tom příliš hlasité, ale vzdychání je slyšitelné.
Po necelé čtvrhodince mě samy vyzvou k připojení. Divím se a ptám, jestli se už tak rychle udělaly a odpověď je kladná. Jdu mezi ně a hned se mi věnují. Pokud někdo říká že šel na trojku a vždy se muchlal jen s jednou a druhá si lakovala nehty, nebyl jistě s těmihle dvěma. Tmavovláska se mi hned přisála na orál a druhá nabídla svoje báječná prsa, jakoby předem věděly co mají dělat. (Mimochodem, takže jsem tu tmavší otipoval správně! Mít ho v puse prostě zbožňuje.) Střídali jsme polohy, jejich ruce mě hladily po celém těle, sály mi bradavky, nabízely svá prsa a před koncem jsem blondýnu chvíli lízal. Tady mi pravda, moc nepřipadalo že ji vzrušuji, přiznala že to má raději od své kamarádky. Zkusil jsem tedy na obě svoji specialitku, která naštěstí právě u blondýny měla vysoce pozitivní odezvu. A co že to bylo? Inu, tohle prozrazuji jen holkám, tedy těm co se mnou hupsnou do pelíšku, jinak je to moje tajemství... Trochu nepříjemné bylo jen decentní zaťukání na dveře, připomínající že čas - jako obvykle při takové báječné činnosti - již vypršel. A tak znova koupelna a rychle do kalhot.
No jo, řeknete si, ten se má. Ale můžete mít taky, pokud o to stojíte napište mi mailem a číslo vám pošlu. Tady jej uvádět nehodlám, neboť web není k tomu určen. Jen mi pak ale nevyčítejte, jestliže byste nebyli spokojeni, můj pohled je subjektivní a respektující v každé osobě druhého pohlaví ženu a dámu. A fakt, že není každá s mírami vyžadovanými od modelek, pro mě jen představuje poutavou rozmanitost života. U těchle dvou vysoce oceňuji neformální přístup, snaživost o uspokojení klienta a celkově dobrou atmosféru, kterou mi vytvořily. Mají jemné, citlivé ruce a stejně tak pusy - ani jednou mě žádná nekousla, což se mi jinak na privátech poměrně často přihodilo. Nejsou čistými lesbami, ale bisex a v čísle už dobře secvičené, dělají to tak spolu půl roku. Navíc nepoužívají robertky ani žádné jiné uměláky, pomáhají si ryze přírodními metodami - pro mě je to sympatické. Obě jsou mezi nohama vyholené, ta menší je spíš takový smíšek a ráda plácání po prdeli. Tak jsem jí nakonec ještě jednou řádsky plácnul přes obě půlky...
A před odchodem z téhle svérázné oslavy MDŽ ještě mlaskly dvě pusy na rozloučenou.
Jedna věc mi ale přece jen trochu vadí, přišel jsem tam totiž o hřeben který jinak nosím stále u sebe. (Stejně jako krabičku s Primeros Gum.) Pochybuji však, že bych jej zapomněl na stole, spíš si to holky nechaly jako fetiš. Budiž jim přán, jednou jsem tak přišel i o slipy.
Přeji hezký den.

Tak vás zdravím po delší době. Už jsem si myslel, že tahle stránka je pozapomenutá, ale stačilo nakouknout do statistiky a vidím, že návštěvnost přes 5 tisíc za minulý rok není zase tak malá...
Každopádně - v blogování tedy pokračuji, přes některé nově nabyté zkušenosti během posledních 3 let.
Jak možná víte, docela dost jsem navštěvoval priváty - což jsou soukromé byty, kde se za účelem placeného sexu nachází ne jedna, ale zpravidla více děvčat či zralých žen, pod dozorem pasáka či bez něj. Byl jsem jen překvapen jejich hustotou v některých částech Brna (jiná města jsem nezkoušel), například Kotlářská, Palackého (a Kr.Pole vůbec), Banskobystrická, Provazníkova a celé staré Brno.
Věc funguje tak, že sladká děvčata podávají ještě sladší inzeráty jak v tisku, tak na webu, s fotkami tu pravdivými, tu nepravdivými (rozuměj cizími) a snaží se tak nalákat na svoje vnady co nejvíc mužských zájemců. Normální ceny se v Brně pohybují od 8 do 15 stovek za hodinu, většinou se lze domluvit i na kratší čas. Ale co docela vadí a na co jsem nebyl zvyklý, je určitá chladnost v posteli, neschopnost si to prožít a užít, upjatost jen na tu finanční odměnu... I když je to pro holky práce, měla by bavit a mě přece taky těší když si to se mnou některá užívá. Nebo by raději za stejnou cenu seděly 12 hodin za pokladnou v obchoďáku?
Je fakt, že se najdou i světlé vyjímky. Jako třeba jistá 18-ti letá lolitka, svého času fungující na Přízově ulici:

Rozhovor s lolitkou
"Ahoj, měl bych zájem o hodinovou návštěvu."
"Tak to bude za 1.500, co budeš všechno chtít?"
"Přece to, co nabízíš... Říkali že jsi docela rozpustilá holka, co jí to nejde ve škole. Potřebuješ doučování, co třeba hodinu sexuální výchovy...?"
"...pffff!" vyprskla smíchy.
"Chceš vědět, jak to bude probíhat?"
"...mhm...jo."
"Budu jako tvůj strejček, co tě bude zaučovat názorným příkladem. Nejdříve ti povím rozdíly mezi kluky a holkami a taky ti ho ukážu."
"..."
"Budeme se líbat a ukážeš mi zase ty svou buchtičku. Pak mi ho nahoníš a vezmeš do pusy, až se mi postaví budeme mrdat. A jo, ty vlastně ještě nevíš, co to je."
"Nóóó, ale..."
"Copak?"
"Já raději dělám všechno pusou."
"Počkej, i výstřik...?"
"No...jasně. Vystříkneš mi všechno do pusy."
Tohle sice asi většina mužů (včetně mě) přímo zbožňuje, avšak z hlediska přenosu HIV se jedná o vysoce rizikovou praktiku. Pomyslel jsem si, že ďábel strojí svoje léčky na těch nejlákavějších místech...a náš slibný rozhovor s lítostí ukončil.
Mimochodem, nějak jsem zapomněl že sedím přitom v autobusu a spolucestující se už začínali kradmo po mě ohlížet...
A zmíněná lolitka? Už není v Brně, poslední zpráva o jejím výskytu je z Liberce.

Focení studentek
V roce 2012 jsem oprášil mou někdejší strategii s focením. To se vyhodí pár nabídek na pracovní servery, nějak tak na začátku léta, nabídne se až pět stovek za hodinu a pak jen hlídáte telefon. Je to celé formou takové letní brigády, já holky fotím jen venku, základem je 200 Kč, pokud by se neosmělila a nic víc mi neukázala než obličej a celou postavu. Pokud chce o stovku víc, pak musí odhalit obě prsa alespoň po bradavky a za 500 se mi musí ukázat alespoň na dvě minuty celá nahá. Průběžně pořizuji snímky s tím, že je to jen pro soukromou potřebu a nikde to nebudu zveřejňovat. Je fakt, že většinou i na ta prsa došlo, pokud jsme se dostali až do finále, tak skoro vždy následovala moje nabídka kompletního sexu za poměrně vyšší obolus. Holky byly někdy už samy dost vzrušené, to víte, hodina pózování pro fotografa, dělali jsme to v městských parcích, lesíkách a na dalších dost veřejných místech a tak někdy se mi podařilo je umluvit.
Tohle mi přece jen osvěžilo pohlavní život, po té fádnosti a mechaničnosti privátů, už proto že se jednalo o amatérky, ne profesionálky nejstaršího řemesla.
Ale bohužel, i léto jednou skončí.
 

Směřoval jsem tehdy kolem teplárny na Cejl, když tu ve Špitálce mi padla do oka občanka, ležící na chodníku. Už seshora bylo vidět, že patří nějaké ženě a zblízka, že ta žena je velmi hezká a velmi snědá. Jméno u fotky dopovědělo: Lakatošová, a věk? Necelých 30. Měl jsem zprvu sklon odevzdat to na blízké Bratislavské na policii, ale podle adresy ona tam bydlela taky, tedy na stejné ulici. I když jsem přiznám se chvilku váhal, přece jen jsem dal přednost seznámení s hezkou holkou a po pár minutách už tloukl na dveře bytu v přízemí. (Zvonek jaksi nebyl, inu, brněnský Bronx.) Otevřela mi rozesmátá v pestrobarevných šatech a když zjistila, jakou pokutu a popotahování po úřadech jsem jí ušetřil, hned mě zvala dál a... "Nalitě si pánko, a eště do druhej..." Ti brněnští Cikáni neskrývají svůj původ ze Slovenska. Ochutnal jsem tedy něco, co byla asi tak směs starorežné, borovičky a slivovice, navíc řezané - no prostě dryják, ale měl grády a jaksi se mi to všechno vráželo do koulí. Anebo to bylo tím, že byl právě máj a venku to kvetlo? Buď jak buď, muselo to být na mě vidět, protože holka se přede mnou furt nakrucovala, zvedala sukně a tak, zvala mě do postele dost okatě - no temperamentní národ. Což o to, v bytě bylo relativně čisto, žádný smrad ani humus, ale byl jsem přece jen nervózní z toho aby se nevrátil náhle některý z příbuzných, ti nebývají nikdy moc daleko. Ale přece jen jsem se nechal přemluvit k orálu, ona klekla a já ve stoje, už to fičelo a její děcka nakukovaly z předsíně. Ujistila mě mezi dvěma šluky, že oni to tak dělají běžně, všechno před nimi, což i vzhledem k bytovým poměrům všude tady bylo pochopitelné. Tak tak jsem se udělal, když bylo slyšet za dveřmi něco jako mužský hlas v romštině, nečekal jsem a rychle obul tenisky, s kalhotama a bundou v podpaždí vyskočil otevřeným oknem na ulici, což jak jsem si dříve všimnul, je tu stejně běžný způsob odchodu z bytu jako dveřmi.
Tak nevím co se tam dělo pak, jen jsem se snažil upalovat co nejdál odtud...

Poučení: Vidíte, vyplácí se nebýt rasistou.

Před pár lety jsem hodně chodil nakupovat k Lidlovi, až jsem si jednou, už z dálky všimnul mladé, 'udělané' holky co postávala u boxů s vozíky. Byla to taková, jak my amerikanisté říkáme blood'n'milk girl, no prsiska měla obrovská divže se jí nevyvalily ze šatů ven... Už dříve se tu dalo potkat lidi, kteří loudili po nakupujících z mně neznámých důvodů účty od pokladen, které oni právě obdrželi. Rozhodl jsem se, že ji sbalím stůj co stůj. Jak jsem se pomalu přibližoval ke košíkům, uzrála mi v hlavě přesná strategie!
Jakoby nic, nevšímavě jsem přistoupil k boxům a začal odpojovat vozík. Nechal jsem se přitom dotyčnou oslovit:
"Pěkný den přeji, blablabla, nedal byste mi prosím svůj účet, až se budete vracet?"
Otočil jsem se na ni, podíval se bezelstně do jejích očí (tedy chtěl jsem, ale zrak mi jaksi sám sklouzl níže, tedy do jejího výstřihu) a pravil:
"No a co za to?"
Trochu se zarazila, ale reagovala:
"Pěkné slovo. Děkuji."
"To je málo! Dostanu...dostanu od vás taky pěknou pusu...!"
Zarazila se znova. Já se usmál a zmizel v hloubi chrámu konzumu. Po chvíli jsem byl zpět a děvče tam ještě stálo, jak jinak. Ukázal jsem malý papírek.
"Tak co bude, slečno? Dáte mi tu pusu?"
Lehce se začervenala.
"No ale... Já..."
"Ale ano, vy mi ji chcete dát! Jen se to stydíte říct... No tak. Jste přece moderní holka, v 21.století, a s takovými přednostmi...hm, a hned dvěma přednostmi...!
Můj zrak neomylně směřoval na ty její obrovské polokoule. To už byla opravdu ve velkých rozpacích. Ale aby předešla tomu, že nás začnou sledovat další nakupující, nahnula se ke mně a vlepila mi tu 'koupenou' pusu. Podal jsem jí účet a než se stačila vzpamatovat, políbení jsem jí oplatil, jen to mlasklo:
"A tahle byla zas ode mně. Mimochodem, co děláte v sobotu? Já bych se šel podívat na toho paviána Heika, jak nedávno utekl ze ZOO, šla byste taky? Jaký je na vás telefon?"
Ledy byly prolomeny, dala se do smíchu.
I když jsme se pak sešli před ZOO, Heika jsme ani jeden neuviděli. Vzpomněla si jako na potvoru, že mají u přehrady chatu a že by ji měla zkontrolovat. A náhodou měla u sebe i klíče... Co se dělo pak uvnitř, nikoho jistě nepřekvapí a tak to nebudu popisovat.
Jen připomenu, že na co chtěla tehdy ten účet mi zústává dodnes záhadou. Prostě už jsem neměl kdy, na tohle se jí zeptat...

Kdysi jsme prodávali rodinný dům. To s sebou neslo i řadu návštěv, mimo jiné i u jedné slečny, bydlící na Rybářské ulici poblíž výstaviště. Krásná neznámá nám otevřela překvapivě celá nahá, aniž by pociťovala sebemenší rozpaky. Hned se mi v kalhotách postavil, leč tentokrát jsem si musel nechat zajít chuť - doprovázel jsem totiž svoji matku, jinak majitelku domu...

Jednou jsem zase byl u své někdejší holky až do rána, a zatímco ona už vstala a chystala něco na zub, zazvonila její dobrá kamarádka. U mně jde to ranní probouzení poněkud ztuha, slyšel jsem nějaké hlasy z kuchyňky a dostal náramnou žízeň. No není divu, léto už běželo naplno, těch 30 stupňů bylo už od rána a tak jsem vstal, jak jsem byl celý nahý z postele a rovnou se šel napít.
"No ahoj Majko," pozdravil jsem jakoby nic tu druhou a obrátil se na svoji: "Nalij mi taky trochu čaje, prosím tě..." Usedl jsem ke stolu a ještě napůl klimbal, když mi došlo proč Majka zírá s vytřeštěnýma očima. "No co, nahýho chlapa jsi přece už viděla, ne?" zasmál jsem se a se mnou i ty dvě. Zůstal jsem samozřejmě tak jak jsem byl, až do konce snídaně, jen moje skryté přání - abychom se svlékli všichni - zůstalo nenaplněno. Ale později, až jsem se s bejvalkou rozešel, mi Majka udělala malý striptýzek sama...přece jen!

"Je to všechno?" zeptala se mě pokladní středních let v mamutí drogerii, když namarkovala obrovskou hromadu kondomů všech barev, tvarů a druhů v mém košíku. "To je snad málo?" podivil jsem se. "S tím si budu užívat nejmíň půl roku!" vylétlo ze mně ani nevím jak.
Od té doby kupuji ono zboží raději v supermarketech, vždycky tak dvě tři krabičky a k tomu sedmičku kvalitního červeného. Vybírám si přitom pokladny s mladými holkami, s oblibou na ně spiklenecky mrknu a řeknu: "To mám život, viďte slečno! Takový nákup dělám ze všech nejradši..."

Šel jsem v nemocenské na rentgen plic a byl už hotov, když jsem zaslechl jak sestra opakovaně volá dalšího pána. Nějak automaticky jsem vzal za kliku vedlejší kóje, které sloužily ke svlékání a oblékání pacientů s vědomím, že zevnitř se nedají otevřít - to aby se pacient omylem neocitl v záři škodlivých paprsků, kdyby vystoupil z kóje dříve než by měl. Otevřu dveře a povídám, "Už vás volají," ale místo pána se na mě zde dívají pěkné dvojky, holá prsa jedné pacientky. Zakoktal jsem omluvu, a pak při čekání na výsledky jsme po sobě jen po očku pokukovali...

Jdu takhle kolem kterési střední školy a holka z postávající skupinky adolescentů obého pohlaví na mě znenadání pokřikne: "Ahoj taťko!" Zarazil jsem se, když jsem si uvědomil že tím asi myslela mě a cosi mě napadlo. Kousek jsem se vrátil, stoupnul si rovnou před dívčinou a pravil: "To se mýlíš, holčičko! Nemůžu být tvůj taťka, neboť já si vždycky dával pozor a prcal přes gumu - i tvoji mámu... Ale jestli nevěříš, támhle kousek bydlím a tak tě můžužu vzít nahoru a uvidíš, jak tě tam vymrdám, až uslyšíš zpívat andělíčky!"
A nechal jsem zkoprnělé adolescenty stát s otevřenýma hubama.

Narodil jsem se a vyrostl v Brně, o němž se docela pravdivě říká že je jen větší vesnice. No ano, asi se tu lidi víc a blíže znají...
Já byl ve svých 14 letech už celkem (fyzicky) vyspělý, ramenatý a sebevědomý. Ale musím říci, že holky se mi ještě nijak moc nelíbily. Byly samá ruka samá noha, no puberta! Zato ty na obrázcích, či přesněji černobílých, tak trochu rozmazaných malých fotkách, pořízených z kdovíkolikáté kopie něčeho, co tiskli na tom zapovězeném Západě - no to byly ženské! Prsiska obrovská, koukali jsme na ně s otevřenými pusami, figury zcela dokonalé, jaký to kontrast s našimi hubenými a plochými učitelkami! Rozšiřovali jsme to mezi sebou, tuším tak za 3 kačky/ks a páni, za tenhle obnos bylo dětské vstupné do předměstského kina...! No, později jsem se i sám, jakožto začínající fotoamatér, podílel na jejich výrobě.
Leč nepředbíhejme.
Říkám, že my kluci jsme se vlastně s holkama ještě moc nebavili, ale přece jen byly vyjímky. Už nevím ani jak, seznámil jsem se s třema takovýma, věkem mezi 16-17. Bylo to na Kraví hoře, jenže ta ještě vypadala o dost jinak než dnes, byla zarostlá keři a stromy, hlavně třešněmi. Po nich jsme tehdy šplhali, zobali ještě nezralé plody a plácali jen tak o ničem. Až ta nejvyspělejší, pamatuji se že se jmenovala Ylona, se začala ke mně jaksi zvláštně tisknout, otírat se o mě tělem a jakoby náhodně její ruce sjížděly k mým trenkám...byl nějak květen/červen, takže teplo a my normálně chodili v tričku a trenkách, tehdy zásadně červených. Projížděl mnou takový zvláštní pocit, nedovedl jsem tehdy pochopit co se to se mnou děje, nebylo to totiž ono známé vzrušení, jako když jsem si ho nad zmíněnými fotkami honil, bylo to ještě něco mnohem víc, připadal jsem si jakoby celý 'sevřen' do slasti, ze které se mi nechtělo ven a ve které jsem chtěl zůstat co nejdéle... No nebudu vás napínat, po chvíli mě holky zatáhly mezi husté keře a tam mi stále se smějící Ylona, za přihlížení druhých dvou děvčat náhla sama shrhla trenky, krátce se zadívala na můj stojící kůl (a že teda stál jako tvrdý kůl!), pak ho chytila do ruky a sama si jej vrazila mezi stehna, ani jsem se nestačil pořádně podívat, jak tam holky vypadají... Tak dvakrát se jí podařilo přirazit, když jsem už stříkal jak zahradní hadice. Hned mi změkl a vypadl z ní, zklamaně se ušklíbla a sáhla po připraveném kapesníku, se kterou si ji utřela. Pak jsme se rychle rozešli a já měl o čem přemýšlet.
No jo, tak to vypadá že jsem ztratil panictví, ani nevím jak! A to bez přípravy, bez nějakého těšení se na to, s holkou co měla trochu uhry a ani se mi moc nelíbila. To je ale šlamastyka...! Ten večer jsem měl nejspíš zvýšenou teplotu, vím že hlava mi třeštila a dlouho jsem nemohl usnout. Pár dalších dnů jsem byl dost zamlklý a i ve škole se ptali, co se mnou je. Ale nikomu jsem o tom přirozeně nevyprávěl, vlastně ani později když se kluci nesměle snažili přiblížit holkám, a to si nic nenamlouvejme, za tím jediným účelem který já už měl za sebou. Pěkně se to vypráví, jenže já byl tehdy tím zážitkem docela vyvedený z míry, cítil jsem se jakoby podveden, málem jako zneužitý, tohle asi nepochopí ten kdo nic takového neprožil... Že to bylo předčasně, v době kdy jsem na to nebyl připraven, nemusím zdůrazňovat. Mnohdy se ale říká, jak to působí nedobře na holky, ale já musím potvrdit, že ani pro kluka to není dobré... Holt všechno musí nejprve uzrát. Ovlivnilo to na dost dlouho můj poměr k holkám, jaksi teď už nebylo proč se jim snažit porozumět. To všechno jsem pak musel dohánět v několika příštích letech a upravit si tak svůj dost nevyrovnaný vztah k opačnému pohlaví.
A ona Ylona? Párkrát jsme se ještě potkali, řekli si ahoj a to bylo vše. Opakovat to, co bylo tehdy v parku nás oba ani nenapadlo, cítili jsme že se to vlastně nemělo stát.

K tomuto článku, stejně jako ke všem následujícím, můžete připsat svůj komentář (do knihy návštěv). Ale říkám předem, že se nehodlám s nikým přít o to, jestli jsem to skutečně zažil... ŽIVOT SÁM PÍŠE TY NEJFANTASTIČTĚJŠÍ PŘÍHODY!
A tahle je jen jednou z nich, možná ani ne ta nejlepší... Však ještě uvidíte.
 

Dnes byl spuštěn můj nový blog. Prosím sledujte jej, budeme se snažit přinášet vždy aktuální informace. Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.